Co mne nezabije, to mne posílí.

Představa mé budoucnosti.

15. června 2018 v 14:02 | Petr Jílek |  Život na vesnici.
Toť otázka - to je jako být či nebýt.
Představa budoucnosti - nebo spíš sen budoucnosti?
Není to tak dlouho, co jsem na FB narazil na skupinku lidí zabývající se rodovými statky, což bylo pro mne úžasnéa podněcující. Zvlášť ve chvíli, kdy vlastně od dětství sním o životě na vesnici - když na vesnici mám většinu příbuzných a jezdil jsem tam v dětství na prázdniny. Začíná to všechno do sebe pěkně zapadat, a uvádět se to do života, život na vesnici na rodovém statku, pomoc lidem se zdravím prostřednictví čínské mediciny a výživových doplńků. Princip rodových statků je vysvětlen v článku "Princip rodových statků".
Nad budoucností není potřeba moc dlouho přemýšlet - dělat to co mne naplňuje, ne to co mi říkají ostatní, že bych měl dělat. Nikdy není na nic pozdě. To jsou jen výmluvy lidí, kteří se do ničeho nepustí a jen sní. Čas je to nejcennější co máme, a měli bychom ho investovat do lidí, kteří si to zaslouží - např. vnuk. Čas na nikoho nepočká, je třeba si vážit každé chvíle, protože každý moment je výjimečný. A nikdy nevíme, který den bude ten poslední.
 

Princip rodových statků.

15. června 2018 v 13:42 | Petr Jílek |  Život na vesnici.
Vysvětlení základní filosofie

Rodové statky jsou další možnost, jakým způsobem se dá na této planetě žít. Možná to není cesta pro každého, ale možná patříte k lidem, kteří ke svému každodennímu životu potřebují pravidelný kontakt s přírodou, čerstvý vzduch, zdravé potraviny, kvetoucí louku, stromy, jezírko a dostatek prostoru, který patří jenom vám a vaší rodině, a zůstane i mnoha příštím generacím. Co je a co obsahuje rodový statek? Rodový statek je pozemek o rozloze hektar a více, skládající se z mnoha přírodních a užitečných prvků, jako je ekozahrada s jedlým ovocným lesem, jezírko, sad, louka a les. Je ohraničený volně rostoucími živými ploty z původních druhů keřů, které mohou být v případě potřeby doplněny o další řadu vyšších dřevin fungujících jako větrolamy. Výsadba a pěstování všech plodin je založeno na principech permakultury a přírodních metodách hospodaření. Ovocné stromy se mohou pěstovat pravokořenné, bez řezu a jiné údržby, jejich zdraví a hnojení zajišťuje pestrost vhodně zkombinovaných rostlinných společenstev. Louky, které mají kvést a nezarůst lesem se musí jednou až třikrát ročně pokosit a shrabat, proto si naplánujte jen tolik luk, aby to bylo zvládnutelné s radostí. Zbytek pozemku, který nechcete udržovat a chcete z něho mít výnosy, můžete nechat zarůst "lesním" lesíkem, kde lze pěstovat dřevo, houby, lesní plody, a mít různé lavičky a tajemná místa. Lesík na pozemku vytváří vhodné mikroklima, svěží vzduch, chládek i útočiště pro drobná zvířata. Zvířata domestikovaná můžete chovat, jen pokud vás to baví, nebo je chcete jíst. Při veganském nebo vegetariánském způsobu stravování můžete ušetřit spoustu práce a být velmi snadno potravinově soběstační (a zřejmě i zdravější). Jen zvířata, která prospívají pěstování zeleniny, například kachny indické běžce, slepice mohou pomáhat při tvorbě záhonků. Vhodná plemena psů ohlídají prostor proti lidem i větší zvěři, která požírá mladé stromky. Bude příroda fungovat? Žádné pohádky ani zázračné marketingové novinky, vše už bylo vyvinuto přírodou během milionů let, a to k naprosté dokonalosti. Využíváme to, co již dávno na celé planetě existuje a funguje, pouze si to poskládáme po svém. Se znalostí přírodních zákonů a permakulturních metod je možno minimalizovat objem práce, a zásobovat zdravou potravou celou rodinu, která zde trvale žije. Vzniká i mnoho přebytků na rozdávání, zpracování nebo prodej. Rodovým statkem tedy rozhodně není myšleno žádné velké stavení typu současných a minulých vesnických statků, ani farma na větší chov zvířat. Nepříjemná dřina a systémy vesnických statků minulých století asi nejsou pro nás lákavým příkladem. (Objevíme-li princip, jak si vegetace vzájemně pomáhá v přírodě růst, můžeme to výhodně využít i při pěstování kulturních druhů zelenin, bylin, keřů a stromů) Nestačí jen ekozahrada? Někomu ano, každý se cítí dobře na jiné rozloze pozemku. Každá ekofarma může v sobě zahrnovat i rodový statek a každý rodový statek může obsahovat ekozahradu. A každá ekozahrada může obsahovat krásný domeček z přírodních materiálů, plus spoustu dalších prvků.

Bereme půdu zemědělcům? Ne, zachraňujeme půdu před zničením zemědělci, pro příští generace. Pouze malá část toho, co se neefektivně strojně, chemicky a ropně pěstuje na polích, je určena pro konzumaci lidmi, mnoho plodin se pěstuje pro dotace a různé nesmyslné účely (zbytečná biopaliva pro zastaralé technologie motorů, palivo do elektráren, výkrm zvířat v koncentračních táborech). Půda degraduje každým rokem, je to oficiálně známo, ale není na to žádné oficiální řešení. Ani velkovýrobní ekozemědělství to nespasí. Pouze malé farmy a rodové statky mohou pečovat o půdu efektivně a eticky, aby stále nedegradovala až do fáze mrtvé pouště, ale naopak zcela přirozeně svou úrodnost a živost zvyšovala (díky obnoveným přírodním koloběhům). Každá rodina může mít svůj rodový statek, půdy je na to dost (a to počítáme jen ornou, nikoliv volnou krajinu, lesy atd.). Čím dříve se to stane, tím lépe. Dokonce i v přelidněných zemích světa může mít každá rodina svůj hektarový rodový statek, ale je potřeba využít dávno ověřené permakulturní metody a začít zúrodňovat pouště, které například v Číně a Indii tlačí na města a stále se zvětšují. Většina pouští je výtvor lidí, pod pískem najdete zbytky pařezů. "Kde je vůle, tam je cesta". Co je k tomu potřeba? Aby takový rodový statek mohl vzniknout, je potřeba, aby lidé kteří ho zakládají zároveň měli chuť kopat díry do kterých budou sázet stromy a keře. Aby je bavilo shánět a potom i jíst vlastní ovoce, jedlé trvalky, rozmanité odrůdy zelenin, obilí a luštěnin. Možná budou muset svůj pozemek oplotit lesnickým pletivem proti zvěři a dopisovat si občas s úředníky. Také budou potřebovat trpělivost, než se z holé pláně osázené malými proutky a výhonky stane krásná přírodní oáza. Také si budou muset hrdě stát za svými názory do té doby, než bude v této společnosti normální na tak krásném a smysluplném místě trvale žít. Je to snadné? Rodový statek nás v počátečním stádiu může pěkně otestovat, jestli to myslíme opravdu vážně. Abychom byli úspěšní, potřebujeme silný záměr a nadšení. Příroda toho hodně může dělat za nás, ale v počátku, na holé půdě, skoro všechno musíme udělat my, a je toho dost. Existuje i zlatá střední cesta, postupná, dle vlastních momentálních možností. Můžeme klidně tvořit rodový statek o víkendech, a za dva až tři roky máme vše vysázeno a plus mínus pod kontrolou. Jde to ale i rychleji, i pomaleji. Aby pozemek harmonicky fungoval a plodil co nejdříve, to vyžaduje od jeho majitele jistý vklad vlastních sil, hodně myšlenkové energie, určitou změnu životního stylu, ochotu se stále vzdělávat, a také investici času. Že čas nemáme? Můžeme přehodnotit, jak trávíme své dny a jaké duševní i materiální hodnoty nám to vlastně přináší. Pro koho pracujeme? Čemu sloužíme? Chceme to takto i nadále? Kolik života nám ještě zbývá? Má smysl honit se za kariérou? Možná i děti budou raději, když se budete více věnovat sobě a tomu co vás láká. Rodový statek je zásadní investice do vlastního života a vlastního rodu. S každým dalším rokem se potřeba práce na pozemku snižuje a výnosy se zvyšují. Příroda umí pěstovat rostliny. Výsledné dílo může být díky permakultuře a přírodním metodám velmi snadné na údržbu, nicméně počátky jsou vždy nejnáročnější. Zhruba po pěti letech máte vyhráno a s minimální údržbou (hlavně kosení a hrabání louky) vám už vzkvétá a plodí váš jedinečný pozemský ráj. Kde se vzala myšlenka rodových statků? Z mnoha zdrojů zároveň, což dodává rodovým statkům velkou pestrost a tím zvýšenou stabilitu:-). Permakultura došla k velikosti plus mínus jednohektarového pozemku jako k ideálnímu harmonickému pozemku pro soběstačnost rodiny, a zároveň k vytvoření ideálního jedlého ekosystému, který skýtá dostatek prostoru na pěstování dřeva, chov drobných zvířat a pěstování všech druhů plodících stromů.

Mnoho lidí k touze po hektaru/hektarech došlo individuálně. Já jsem například už ve velmi raném věku tíhnul k vizi mnohahektarového pozemku. Toužil jsem po "vlastním poli" od dětství, protože mám většinu příbuzných na vesnici, kam jsem jezdil samozřejmě na prázdniny. Největší zásluhu na všem ale nese slečna/paní Anastasie ze sibiřské tajgy, skrze pana Vladimíra Megreho, autora série knih Zvonící cedry Ruska. Teprve ona doopravdy definovala rodový statek jako místo, který by měla mít každá rodina, a vnesla do této myšlenky mnoho dalších rozměrů. Název "rodový statek" vytvořila Anastazia a mezinárodně se vžil, v mnoha různých překladech. Tyto knihy byly přeloženy do mnoha jazyků, statisíce lidí, kteří by jinak marnili životy v panelácích nebo na předměstí, díky nim sází stromy a nachází hlubší smysl v novém tvoření. Každému, kdo případně alespoň koutkem mysli zvažuje založení rodového statku, tuto literaturu doporučuji. Je to trochu román, trochu permakultura, trochu sci-fi. Někdo se nad nimi ušklíbá, ale dáte-li jim šanci bez předsudků a s otevřeným srdcem, každopádně mají obrovskou sílu a stojí to za to.

A kolik stojí takový rodový statek? To je individuální. Asi tolik, kolik stojí auto. To je také různé, že. Většinu lidí pozemek vyjde cenově zhruba jako starší ojeté auto. V roce 2014 lze u nás koupit hektar orné půdy, travního porostu nebo sadu zhruba za 100.000 Kč. Čím blíže jste velkých měst, tím více cena stoupá, někdy i na mnohonásobky, protože se tam spekuluje s developerskými záměry (stavby domů, hal,..). Jsou ale i velmi levné pozemky daleko od civilizace, na svazích, v pohraničí, i v nádherných místech, kde se ještě dá hektar pořídit třeba za 20 až 40tis. Kč, jako to bylo před dvaceti lety běžné. Chcete-li prioritně na pozemku začít žít, bydlet ve větším domě, vyplatí se investovat do velkého pozemku, na kterém stojí již nějaké stavení, stodola, ruina, a dá se snadno získat stavební povolení. To pak vyjde dráž, ale může se to vyplatit. Shrnuto - kdo chce, může se vejít (v roce 2014) s koupí hektaru, i s kompletním osázením dřevinami a oplocením lesnickým pletivem, přibližně do 150tis Kč. To je dle mého názoru opravdu ta nejlepší možná investice, jakou v dnešní době lze udělat. Horní finanční hranice pořízení a založení rodového statku je samozřejmě naprosto neomezená, ale rozhodně lze konstatovat, že to není jen úlet pro bohatší lidi. Časem, po určitém úsilí, vám přírodní statek začne dávat mnohonásobně zpět. To od bytu v paneláku, domku, auta, nebo penzijního pojištění očekávat nelze. To umí jen příroda. Budoucnost rozvoje rodových statků? Dá se předpokládat, s blížící se neúnosností naší civilizace, a doslovného "otrávení" lidí městy, že rodové statky budou hlavním způsobem bydlení a žití na této planetě. Je jen otázkou času kdy. Roky, desítky let, staletí? To je pro vzrostlý dub zanedbatelný časový úsek, ale pro nás je velký rozdíl, jestli své ovocné stromy, kaštanovníky a ořešáky vysadíme letos, nebo až za dvacet let. (Z této plochy bude postupně malý lesík - část stromků je vysázeno, část roste sama jako nálety. Zde už se nemusí nikdy kosit ani hrabat. Přebytečné stromy jednou poslouží jako palivo, nebo štěpka ke zkompostování a zúrodnění záhonů.)

Přehodnocení hodnot. Tvůrci rodových statků obvykle procházejí velkou životní transformací. Uvědomují si, že většina věcí, které si můžeme za peníze koupit, skončí na skládkách. Počítače, telefony, drahé oblečení a spoustu jiných věcí od proměny v nepotřebný odpad odděluje pouze krátký časový úsek. Naopak vhodně vybrané dřeviny a trvalky se vysadí a rostou, mohou se množit, obdarovávat nás životně důležitými produkty. Po odumření se přemění v úrodný humus, který nás dále může živit, skrze potomky těchto rostlin. Zvířata se sama množí. Domy, byty, paláce, chrámy i hrady chátrají, jednou z nich zbyde jenom suť (nebo spolykají velké investice a množství práce pro další údržbu), ale úrodná a stále úrodnější půda hodnotu získává (stačí na ní neprovozovat konvenční zemědělství). I to nejdražší auto se den za dnem více blíží prapodivné hromadě šrotu, nežli hodnotnému daru pro příští generace. Strom je každým rokem cennější, dává kyslík, humus, plody i dřevo, nové stromy. Jablka v obchodu jednoho dne být ke koupi být nemusí, ale na vašich stromech se vždycky objeví znovu, úplně zdravá a zdarma. Peníze se mohou přes noc stát bezcennými papírky, které nic víc než trochu tepla v krbu nevyprodukují. Semínka rostlin vždycky mohou plodit nové rostliny a nová semínka, nezávisle na vládách, státech a bankách. Založit rodový statek může znamenat stát se zakladatelem té nejzákladnější a nejopravdovější hojnosti svého rodu, jaká je na této planetě, po opuštění všech iluzí, možná........!?

Nilský kříž.

17. dubna 2018 v 21:36 | Petr Jílek |  Esoterické čtení.
ANCH neboli NILSKÝ KŘÍŽ je nejznámějším a nejrozšířenějším symbolem starého Egypta. Patří mezi nejstarší a nejsilnější energetické zářiče vůbec. Představuje životní sílu a život samotný. Jeho účinky byly známy již v nejstarších obdobích egyptských dějin. V podobě hieroglyfu lze anch najít na většině egyptských památek (budovy, šperky, předměty denní potřeby apod.). V psaném textu zastupoval anch slova jako život, živý, oživlý a oživující. Velmi často je vídán v rukou egyptských bohů, kteří ho drží za jeho kapkovitou část. Ve starém Egyptě byl anch často spojován s bohyní Isis. Egypťany je vnímán jako nositel života a nesmrtelnosti. Byl klíčem k otevření bran ráje a sjednocení s bohy - k věčnému životu v blaženosti.

Nilský kříž má svým tvarem schopnost shromažďovat a posléze vyzařovat především kladné biopole. Lze ho tak používat při očišťování prostorů. Anch je právem označován za ochránce zdraví, jak fyzického, tak psychického. Je velmi mocným léčivým a magickým nástrojem. Nilský kříž v podobě amuletu účinně čistí svého nositele od všech negativních energií, duchů a nežádoucích bytostí a poskytuje před nimi silnou ochranu. Harmonizuje vztahy mezi lidmi, napomáhá lepší komunikaci a dodává rovnováhu.

1. Základní a nejvíce používaný tok směřuje skrze kapku kříže do jeho ramen a z nich dále do prostoru. Ramena (vodorovná i svislé) jsou prostupná oběma směry.
2. Držení kříže oběma rukama za jeho vodorovná ramena nebo jednou rukou za rameno svislé.
3. Držení kříže jednou rukou v jeho středu. Doporučuje se držet střed pravou rukou.


Za těchto okolností můžeme sbírat libovolné energie do kapky a poté přes vertikální a horizontální ramena odesílat čistou energii pro léčivé účely, nebo odstraňovat bolesti a nemoci.

Pro dobíjení energií držíme kříž levou (přijímající) rukou za vertikální rameno nebo střed, menší kříže můžeme držet v dlani.

Pro odebírání boletí a nemoci držíme prsty pravé ruky kříž za střed (při držení za ramena bychom mohli snadno bolest přepustit do sebe!).
Zkušení a znalí léčitelé mohou využít držení kříže za kapku pro zesílení a působení energie reiki na léčení nebo odebírání konkrétních nemocí. Pro ostatní je ovšem toto držení krajně nebezpečné, protože by vás to mohlo připravit o těžce nabitou životní energii!!!


Anch velmi účinně čistí a harmonizuje prostor ve kterém se nachází. Nejčastěji se umísťuje na zeď do místa, kde se rodina (přátelé, známí, spolupracovníci aj.) nejvíce schází. Navozuje zde harmonii vztahů mezi všemi přítomnými. Ti jsou pak vůči sobě více otevření a ochotní navzájem spolupracovat.


Nilský kříž, stejně jako všechny ostatní energetické zářiče a amulety, je třeba pravidelně čistit a nabíjet. Nabíjí se sluncem (vystavit co největší plochu kříže slunečním paprskům, nejlépe aby na něj dopadaly kolmo), nebo magnetismem (kříž se přiloží k obyčejnému magnetu a chvíli se nechá v jeho magnetickém poli). Zmagnetizování zvyšuje schopnosti anche a razanci vyzařující energie. Pro čištění se jeví nejoptimálněji vhodnou metodou vykuřování.

Důležité upozornění:
Při vyzařování energií z ramene se stává anch velmi silným energetickým zářičem, proto se nedoporučuje používat ho v případě, že nemáte dostatečné zkušenosti pro práci s energetickými zářičemi. V žádném případě se nedoporučuje dávat do rukou mladistvým a maým dětem!!
 


Kokosovo - jablečné řezy.

27. března 2018 v 11:33 | Petr Jílek |  Recepty.
Kokosovo-jablečné řezy

Suroviny:
5 vajec
4 lžíce cukru
6 lžic polohrubé mouky
½ prášku do pečiva

Jablečná náplň:
1 kg jablek
5 lžic rumu
3-4 lžíce cukru (záleží na sladkosti jablek)
skořice
1 velký sáček piškotů

Kokosová náplň:
3 kelímky zakysané smetany
1,5 dcl mléka
trochu cukru
100g kokosové moučky

Žloutky ušleháme s cukrem, přidáme mouku s práškem do pečiva a ušlehaný sníh.
V předehřáté troubě upečeme v hlubokém plechu. Oloupaná jablka podusíme, přidáme rum, skořici a cukr. Vychladlé zahustíme trochou podrcených piškotů. Kokosovou moučku povaříme v mléce, vychladlou zamícháme se zakysanými smetanami a osladíme. Upečený piškot potřeme pikantní zavařeninou, poté potřeme jablečnou náplní. Na ni pokladem těsně vedle sebe piškoty a na ně rozetřeme kokosovou náplň. Poprášíme kakaem.
Dáme vychladit do druhého dne do ledničky.

Pétanque.

25. března 2018 v 13:27 | Petr Jílek |  Sport.
Končí březen, začíná pomalu duben, a nám právě v dubnu začíná další rok ligy v pétanque.
Tři roky jsme s družstvem začínali ve čtvrté lize, kde jsme nakonec loni skončii na prvním místě. Proto jsme postoupili do třetí ligy, což bude už náročnější, družstva jsou zde už silnější. Ale snad se nám podaří se ve třetí lize udržet.
Fotky do galerie budou postupně přibývat.

Stravování a zdravá výživa.

22. března 2018 v 23:03 | Petr Jílek |  Zdraví a zdravá výživa.
Nastoupená cesta hubnutí, cvičení ve fitku, použvání výživových doplňků - to vše mne vede ke hledání toho správného směru ve stravování - který směr je při hubnutí a cvičení ve fitku ten nejlepší? A protože nevěřím výrobkům propagovaným na internetu - tabletám, přípravkům, po kterých zaručeně shubnu aniž bych musel měnit způsob života, což je podle mne nesmysl, vždy je něco za něco, tak hledám přirozenou cestu stravování. Tablet propagovaných za dost velké peníze je na internetu dosti, jen proto, aby se na nich někdo nabalil.
Zde musím podotknout, že výživové doplňky popsané v čánku "Český projekt" jsou výhradně na přírodní bázi bez dochucovadel, bez konzervantů ( proto se po otevření musí láhve uchovávat v lednici, a nesmí se člověk napít z láhve - dostaly by se do ní škodlivé bakterie ) - vyráběny jsou ihned po sběru plodů - např. u Goji se nikdo nesmí plodů dotknout, aby neztratily svoje výživové hodnoty - a sklizeň je prováděna tak, že se dozrálé plody setřesou ze stromu na plachty. Pak se zpracovávají na šťávu a plní do lahví pod ochrannou atmosférou. Narozdíl od jiných produktů, kdy je nejdřív provedena sklizeň = rostliny jsou dopraveny do Evropy ( určitě s nějakou ochranou, aby rostliny vydržely dlouhou dopravu ) a zde se teprve zpracovávají.
Pokud budu celý den sedět doma za počítačem a stravovat se normálně a nebudu mít žádný pohyb, každopádně asi dost přiberu, a bude se mi těžko hubnout, bez toho aniž bych změnil způsob života - což znamená více pohybu - na čerstvém vzduchu - ten dokonce pročištuje i hlavu a samozřejmě změna způsobu stravování.
Zde nemohu především nezmínit svoje pratety, které se dožily obě dosti vysokého věku (přes devadesát let). Obě byly svobodné, celý život žily spolu, jedna byla celý život doma a starala se o domácnost, druhá chodila normálně do práce. Ale vyrůstaly a žily převážnou většinu svého v jiné době - kdy tehdy ještě ve vesnici ( nyní součást Brna ) bylo jedno jediné auto. Do Brna do školy chodily pěšky, vyjímečně vlakem - to jenom když opravdu bylo špatné počasí. Pak se společně se staraly o záhumenek, doma měly vždy prasátko, a pár slepic - čily doma odchované - pak věděly čím je krmí a co vlastně pak jedí. Obě nikdy nebyly moc obézní. Jedna z nich sladila hrnek čaje tak, že do něj dala tři vrchovaté polévkové lžíce cukru - a nikdy neztloustla, navíc obě celý život mastily sádlem, ano čtete dobře - sádlem, a nikdy neměly problém s tloušťkou ani s cévními chorobami. Pak mi mohou doktoři vysvětlovat škodlivost sádla, špeku, slaniny, když se obě pratety živily právě tímto, protože do roka měly dvě prasata. Ale rozdíl je a byl asi v tom, že věděly čím krmí, doma krmí. A zvířátka v žádných stresujích podmínách. Což je při dnešním způsobu odchovu hospodářských zvířat dost velký problém. A jiná doba - bez stresu, bez smogu, bez elektrosmogu.
A teď tedy k té spoustě na internetu propagovaných způsobů stravování, diet a pod. Vegetariánství, raw stravování ( živá strava ), vitariánství, dělená strava, nízkosacharidové ( lowcard ) stravování, půst, přerušovaný půst. Nejlepší způsob je asi vybrat ze všeho něco - mít pestrou vyváženou stravu vzhledem k pohybu a neupínat se asi k jednomu jedinému způsobu.

Tady bych chtěl poprosit o váš názor - nechci dělat další anketu - pište a pište do komentářů.

Anketa.

20. března 2018 v 21:57 | Petr Jílek |  Zdraví a zdravá výživa.
Do odpovědí v anketě jsem vložil asi nejčastější odpovědi. Jakékoliv dotazy k používání výživových doplňků vkládejte zde do komentářů, kde se můžete podělit o svoje zkušenosti. Popřípadě do zprávy autorovi.

Prezentace českého projektu.

20. března 2018 v 20:33 | Petr Jílek |  Zdraví a zdravá výživa.
Pokud Vás zajímá, jak být stále usměvavý, v pohodě se spoustou energie, prostě zdravý tělem i duchem v dnešní tak hektické době, neváhejte a přijďte mezi nás!
Podělíme se s Vámi o své příběhy a také nastíníme možnosti, které můžete probudit u sebe.
Ještě VÁHÁTE??!!!!
Byl jsem na tom stejně!
Dnes je čas věnovaný sobě, Vám v projektu, který má hluboký etický smysl, to nejlepší, co jsem zažil, chci žít a žiji..................
Kdy? 20.3.2018 čtvrtek
Kde? Restaurace Linden, Brno - Ivanovice, Mácova 5 ( salonek )
V kolik? 18.05 hod.
Doba trvání cca 1,5 hodiny
Bližší informace na mailu petrdenpote@seznam.cz.
Rezervace místa nutná předem na stejném mailu.

Přijít mezi nás můžete každý čtvrtek ve stejném čase a na stejné adrese - info o konání a rezervace předem vždy na mailu petrdenpote@seznam.cz

Český projekt.

20. března 2018 v 11:41 | Petr Jílek |  Můj životní příběh.
V článku o mém životním příběhu jsem zmínil, že jedním ze spouštěčů změny bylo seznámení se s ryze českým projektem a jeho myšlenkou. Tento projekt se zabývá především předáváním informací o možnosti používání výživových doplňků z čínské medicíny a samozřejmě zde lze tyto doplňky pořídit ( získat, koupit ). V této souvislosti bych předeslal, že já sám nic neprodávám, jen pouze předávám informace z českého projektu, kde tyto výrobky pořídit.

Ve většině se jedná o tekuté výživové doplňky
- z kustovnice čínské, co by světové superpotraviny, bohaté především na antioxidanty, koncentrace výživných látek v ovoci Goji ( kustovnice čínská ) je tak vysoká, že 25 ml šťávy z těchto bobulí spolehlivě pokryje denní dávku potřebných látek každého z nás,
- 100% nativního kolagenu z ryb, v kombinaci s kyselinou hyaluronovou a resveratrolem zajišťuje maximální hydrataci pokožky, potlačuje projevy stárnutí, stimuluje rychlejší růst a pevnost vlasů, řas a nehtů a pomáhá při hubnutí, používá se i v kosmetice na vyhlazení vrásek namísto botulinu,
- immunity multivitamínový sirup s pomerančovou příchutí, obsahem betaglukagenu a vitaminu C, přispívá k správnému fungování imunitního systému, k ochraně buněk před oxidačním stresem, k správné funkci psychiky, ke snížení vyčerpání a únavy a k normánílmu energetickému metabolismu,
- sirup revitalize - kombinace Aloe Vera, Acai a Agáve - pomáhá díky svému jedinečnému složení zbavit tělo škodlivin a doplnit mu potřebné vitamíny a minerály,
- lahodný gel - mix ovoce, zeleniny, bylinek, hub, mořských řas. Pomocné bakterie jsou klíčovou složkou našeho imunitního systému, jejich přítomnost ve zdravých střevech zkepšuje schopnost odolat infekci, urychluje hojení, zkracuje dobu hojení - zvláště např. při pooperačních stavech, posiluje imunitu,
- energy tablety - je kombinací guarany a macy, vzácných rostlin z amazonských pralesů. Jsou zdrojem čisté energie, síly a vytrvalosti. Mimo jiné posilují imunitu ( což dnes potřebuje většina lidí ), pomáhají protiu chudokrevnosti, pomáhájí v období menopauzy nebo při problémech s řidnutím kostí. Obsah kofeinu je několikanásobně vyšší než v kávových zrnech, proto působí proti únavě, zvyšují schopnost soustředění a stimuují mysl,
- očistný přípravek s pečlivě vybranou směsí 13 blahodárných ingrediencí působících proti střevním agresorům, kteří jsou součástí jednoho z nejvíce zanedbaných zdravotních problémů na světě, doporučuje se provádět očistnou kůru minimálně čtyřikrát ročně - v souvislosti s tímto detoxem bych chtěl jen zmínit, že hodně majitelů psů, koček, prostě domácích mazlíčku provádí u nich minimálně čtyřikrát ročně takovouto střevní očistu, ale u sebe ji málokdy provedou, možná vůbec.

Výživové doplňky nejsou samozřejmě náhradou plnohodnotné a vyvážené stravy. Nejsou taktéž náhradou normální lékařské péče. Jen myšlenka používání těchto produktů v souvislosti s prevencí svého vlastního zdraví mne nadchla natolik, že jsem tyto šťávy a gely začal používat sám, protože, abych mohl tyto produkty někomu doporučit, musím být sám přesvědčený o jejich účinnosti a tu mít ověřenou sám na sobě.
K lékaři samozřejmě chodím na pravidelné kontroly, ale skutečně mi tyto produkty pomohly zlepšit moje zdraví a upravit některé zdravotní problémy. Největší jejich přínos vidím u sebe v ukončení nutnosti brát 2x - 3x ročně umělá antibiotika. Dnes se vracíme k přírodním antibiotikům, kdy uměla antibiotika mi rozhodí např. krevní obraz, a právě také střevní mikrofloru. Tomuto všemu - negativním účinkům jsem předešel právě používáním výživových doplňků. Nehledě na finanční investici do svého zdraví - když jsem bral antibiotika, tak jsem byl většinou týden dva doma, čímž mi samozřejmě šly dolů peníze, nehledě na hrozbu ztráty zaměstnání. O neustále nemocného zaměstnance nemá většinou zaměstnavatel moc velký zájem. Sice teď do svého zdraví investuji, ale na druhé straně jsem silně omezil neschopenky, a tudíž i zrušil omezení příjmu peněz ( investice do zdraví se mi vrátila právě tím, že nejsem na neschopence, a mohu vydělat peníze ).

Když už jsme u řešení finanční situace - na začátku jsem předeslal, že já sám nic neprodávám. Jen předávám informace - vpodstatě dělám reklamu - a za tu jsem také placen - tak se mi část investice do mého zdraví vrátí zpět.


Můj nejúžasnější vnuk.

19. března 2018 v 23:49 | Petr Jílek |  Můj životní příběh.
Do galerie přistála troška fotek z toho nepřeberného množství. Musím se podělit o toho nejúžasnějšího nejusměvavějšího vnuka, se kterým snad brzy budu běhat po zologické zahradě, po fotbale, po městě jen tak, každý chlap se rád chlubí. A snad dceři nebude vadit zveřejnění fotek.

Další články


Kam dál